when

6. december 2018 at 19:52 | AgK
WHEN THIS WILL BE OVER?

WHY I KEEP MAKIN' THE SAME MISTAKES AGAIN?
 

FALL SHOOT 2K18

18. november 2018 at 7:37 | AgK

B má nový světýlka, teď je na řadě přední nárazník

OVER

11. november 2018 at 15:55 | AgK
Tak se tak stalo, že včera to skončilo. Konec těm lžím, konec tomu neustálýmu stresování a nejistoty. A zbylo jenom prázdno.
Je to příšerný, neustále na to musím myslet, pořád bych jenom brečela, ale snažím se to ustát, pořád si opakuju, že časem to ustane a bude to lepší, ale na druhou stranu nechci aby to bylo lepší, protože nechci zapomenout.
Nejhořší na tom je, že mu ani trochu nevěřím. Nevěřím mu, že se s těma lidma nebaví, nevěřím mu ani trochu, že přestal. Naopak mi přijde, že se mu ta svoboda líbí. Se mnou ven nejde, protože má špatnou náladu a je unavenej, ale s M. chvíli na to jo. A ozve se jenom, když neví coby, to vypadá. Snažím se mu nepsat, ignorovat ho, ale nejde to, nezvládám to.
Když sem s někým venku tak je to fajn, nepřemýšlím, ale o to horší jsou pak ty návraty domů. Stejně tak všechny ty plány, všechno je najednou pryč. Najednou vůbec nevím co s budoucností. Chtěli jsme se odstěhovat. Na vánoce upíct perníkovou chaloupku, někam jet, vrátit se do Liberce, chtěla jsem s ním podívat na HSM. Ale asi už mi to mělo dojít, když jsme tahali ty papírky. Jak jedno mu byly, jak všechny ty hezký věci přešel a jediný co doufal, že tam bude, tak *měj přání* a je jasný, co tím jeho přáním bylo. A H. mi taky potvrdil, že si ze mě dělá taxikáře a kasičku a dá vždycky přednost těm kámošům a za mnou jde jenom, když nemá co dělat. Nejlepší bylo, že ve st jsem za ním jela a jeli jsme k lesu a jen tak poslouchali písničky a koukali a jakmile zjistil, že u E. je ten píčus M., tak tam hned chtěl jet s tím, že stejně jenom sedíme v autě a nudíme se. Tak však jo, naše společný chvilky nejsou vůbec důležitý a ještě by chtěl, abych mu dělala taxikáře. Den po tom, co mi napsal, že mu to dal on a že se s nima nebaví. Takže tak z těch dnů, co řikal, že chce být sám, tak byl asi tak jeden, možná ani žádnej. Fakt, první by se měl naučit přestat lhát. Přesně jak říkal on. Nechce být sám. Ne že by mě miloval a chtěl být se mnou, ale nechce být sám. Láska je fakt slepá.

Teď jen doufat, že se objeví někdo novej.
 


LIBEREC

25. october 2018 at 19:44 | AgK
To takhle T. jednoho dne řekl, že pojedeme na víkend do Liberce a tak jsme jeli. Teda, nejdřív jsme jeli s B-m na přezutí (přehlídku nejhezčích kol by fakt nevyhrály, no offense), kde Tom zavolal na hotel, doma pobalili saky paky a jelo se. A bylo to totálně boží!!
Všechno prostě. Ta jízda tam, zastávka na benzínce, příjezd, pokoj (ten byl naprosto dokonalej), minibar, snídaně, i přes tu rozbitou šmejdku nutellu, cesta na ještěď, ještěď a hlavně to, že jsme prostě byli spolu a samy. Jenom myslím, že jsem byla trochu náladou jinde, páč jsem furt byla v takovým váhání a neustálým přemýšlením nad tím, jestli nedělám chybu. Ale hodně mi to pomohlo.

Slíbili jsem si, že se tam vrátíme, páč to tam bylo fakt naprosto úžasný. Přesně do toho stejnýho pokoje, i když teda pár jinejch taky vypadalo dobře, ale ten náš se mi prostě líbil nejvíc. Moc jsme toho nestihli, chtěli jsme ještě do českýho švýcarska, ale řekli jsme, že když byl ještěď tak příště. A taky chci do aquaparku co si pamatuju z dětství a do iqlandie. A na hambáč do grillu. Ale nehodlám už nic rozbíjet. Tak snad brzo.

jak to bylo v noci nasvícený dokonale na fotkách nebylo vidět, takže aspoň takhle za dne

LIFE

11. october 2018 at 20:12 | AgK
Je to fakt vtipný. Co jsem v neděli psala ten článek o bydlení, hned druhej den bylo všechno pryč. O čemž jsem ještě nevěděla, až do soboty večer, kdy se ten šmejd konečně přiznal. A letěl. A najednou jsem byla zase sama, naprosto prázdná. Hned druhej den jsem vstala brzo, nedokázala jsem spát. Šla se umejt, udělala si kafe a šla si sednout ven na schody. A co teď se životem. Chtěla jsem pryč. A zároveň nechtěla utíkat. A tak mi na mysl začaly přicházet všechny ty věci, co teď můžu dělat, nebo co jsem vždycky chtěla dělat. Třeba jako streamovat, pořádně cvičit a jíst, najít nějaký nový kamarády a jako první, což jsem věděla jako první, že chci, když jsem se to dozvěděla poprvý - auto.

Původně to mělo být to jeho, co mi slíbil, že mi dá a on si pořídí nový, jakože takhle zůstane v rodině. No a nakonec šlo dva týdny zpátky k j., že mu nabídnul víc, než ho chtěl prodat a stejně bylo v děsným stavu. To nebudu popírat, fakt bylo :D
No a tak sem začala šmejdit po netu a hledala do těch 35-50k. Až jsem se nakonec vyšplhala až k 130k, 3litrovej šestiválec, což se mi ten týpek neozval, byla to 3h cesta, tak asi je to i dobře. Zase dát se úplně z peněž není moc fajné. Tak zítra se jedem podívat na to další. Mám z toho docela strach, ale tak uvidím. Budu updateovat.

13. 10. 11:29 - Tak ono toho moc co updateovat není. Čekala jsem, že tam pojedem a odjedem bez, naprosto zklamaný, nebo že tam pro něj budu muset v pondělí. Nakonec všechno vyšlo přesně tak jak mělo. I když jsem teda ráno začala chytat nerva, kde oba jsou. A je nádherný. Fakt, naprosto jsem se do něj zamilovala. A jezdím sama, až na to parkování pohoda. T. jsem to vůbec neříkala, setkali jsme se pak na cčm a on řiká "nemáš třeba tady někde auto?" a si řikám lol, že by to věděl? a šla jsem do garáží a on úplně kam jako jdu? tak říkám, že jsem tu s rodičema a on jakože ne, že nejede, že se teď stydí, no a tak jsem říkala, že to bude v pohodě a šli jsme a on "hele, e36" tak jsem k ní šla a začala jí odemykat a on "to si děláš prdel" .. tak samozřejmě nadšenej, hned to začal zkoumat a že ho musím nechat řídit, tak jsem mu to dovolila. ale jsem z něj fakt absolutně nadšená. A jméno neměl, takže je to právoplatnej B.

Nakonec ještě jedna fotena od J., aneb první den.


Where to go next